O jakých výjimkách to mluvíte?

V létě roku 2021 vstoupí v platnost nařízení Evropské unie o nejlepších dostupných technikách – BREFs. Schválení nařízení předcházel dlouhý proces, ve kterém uhelná lobby hrála významnou roli. Snažila se v průběhu nejdříve limity co nejvíce zmírnit (což se jí podařilo – jde o kompromis). Lobbistické skupiny se následně snažili proces co nejvíce zdržovat a nakonec se pokusili ho na politické úrovni úplně zablokovat (což se nepodařilo) a nařízení bylo schváleno.

Provozovatelé hnědouhelných elektráren, např. miliardář Tykač (Chvaletice), ale už tak velmi mírné limity plnit  nechce…. Záměrně investoval do levnějších (a špinavějších) technologií. Vsadil naše zdraví a své zisky na to, že legislativa neprojde a pokud ano, jako obvykle dostane výjimku. Investovat do skutečně čistých technologií se mu nechce.

Není žádný důvod zbytečným elektrárnám, jako je ta Tykačova ve Chvaleticích, udělat jakékoliv výjimky z platné legislativy. Mají-li už být provozovány, měli by alespoň plnit platné limity jako ostatní!

Více zde: Blog Roberta Hrdiny o problematice BREF

Pokud budou uzavřeny uhelné elektrárny, z čeho budeme vyrábět elektrickou energii?

Vláda České republiky schválila v roce 2015 státní energetickou koncepci. Ta počítá s postupným útlumem uhelné energetiky. V současné době vyrobí uhelné elektrárny zhruba 35 TWh elektrické energie za rok (2015), cíl koncepce je 9-14 TWh v roce 2040. Nejdříve by měly být uzavírány ty nejšpinavější elektrárny s nejnižší účinností. Bez kogenerační výroby tepla pro velká města. To jsou například Chvaletice a Počerady.

Podle koncepce by uhelné elektrárny měly nahradit obnovitelné zdroje, nové bloky jaderných elektráren, úspory energie a zemní plyn.

Proč právě elektrárna Chvaletice?

Elektrárna Chvaletice měla být podle původních plánů ČEZ, a.s. nejpozději do roku 2020 uzavřena. Elektrárna je zastaralá, kondenzační – bez významné výroby tepla pro velké obce, s nízkou účinností. Spolu s elektrárnou Počerady jedna z posledních bez komplexní rekonstrukceMěla být tedy mezi prvními, které by v souladu s energetickou koncepcí ČR měli být uzavřeny. To by ale nesměla přinášet stamilionové zisky uhlobaronovi Tykačovi…

Jaké znečišťující látky vypouští elektrárna Chvaletice do ovzduší?

Znečištění ovzduší elektrárnou Chvaletice v roce 2014: 101 kilogramů arsenu, 16 kilogramů kadmia, 1.382 kilogramů niklu a 653 kilogramů olova, 4576 tun oxidů dusíku, 319 tun polétavého prachu, 2422 tun oxidů síry a 148 kilogramů rtuti. Vodu znečistila elektrárna 2787 kilogramy fluoridů, 56 kilogramy niklu, 502 kilogramy mědi a 281 kilogramy zinku. Pokud jde o skleníkový plyn CO2, v roce 2014 ho vypustily Chvaletice do ovzduší 3,76 milionů tun. Elektrárna Chvaletice tak byla pátým největším zdrojem emisí CO2 v ČR.

Elektrárna Chvaletice už provoz modernizovala, další investice by přinesly už jen zanedbatelné zlepšení. Jsou to vyhozené peníze a aktivisté jsou vyděrači.

Elektrárna Chvaletice si za tři miliardy zaplatila instalaci nových filtrů a denitrifikaci (na polovině elektrárny), ovšem stavební úpravy provázely problémy. Provozovatel elektrárny sám přiznal, že má problém splnit i méně přísné limity, kvůli kterým elektrárnu původně rekonstruoval (dle směrnice o průmyslových emisích platné od července roku 2020).

Řešením podle nás je:

  • aby modernizace proběhla znovu, a tentokrát pořádně;
  • nebo ještě lépe – aby svůj špinavý provoz zavřel v roce 2020, kdy přestane splňovat platné emisní limity (případně provoz podstatně omezil).

V případě udělení výjimky z nejlepších dostupných technik a v případě plnění limitů BREF  (platné od srpna 2021) může být rozdíl mezi ročními emisemi veliký, třeba i dvojnásobný.

Např. v oblasti emisí oxidů dusíku (NOx). Zjednodušený výklad situace je, že přísnější hodnoty  (BREF) je limit 175 mg/m3, a výjimka může být udělena pouze na hodnoty 200 mg/m3. Tzn. přísnější limity by snížily roční emise pouze o 12,5%. Reálně je ale věc komplikovanější.

Firma může využít maximální možnou validaci emisí z důvodu nepřesnosti měření a tudíž splnit hodnotu limitu 200 mg/m3 i s naměřenými hodnotami emisí at 240 mg/m3 (více vysvětleno v příkladu níže). Využití této „validace“ je nicméně dobrovolné a většina firem jej nevyužívá.

Druhým faktorem je, jaký limit a emise budou asociovány s novým limitem BREF. Ten je pro oxidy dusíku daný rozpětím dolní a horní hranice limitu 85-175 mg/m3 (v případě elektrárny Chvaletice a podobným). Povolující úřad může limit stanovit v tomto rozsahu. Pokud by tedy elektrárna investovala do moderní technologie, která je schopna snížit emise až na 120 mg/m3, tak by dávalo smysl, aby I úřad limit stanovil na  základě reálných možností a ne automaticky využíval nejméně přísný limit. Použití realistického limitu dává  smysl z pohledu ekonomické efektivity vynaložené investice na jednotku sníženého znečištění, tzn. náklady na snížení jedné tuny znečišťující látky budou nižší při přísnějším limitu, za předpokladu neměnných investičních nákladů.

PŘÍKLAD – VALIDACE EMISÍ O 20 % Ministerstvo životního prostředí vydalo minulý rok vyhlášku č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečištění a jejím zjišťování, která umožňuje snížit naměřenou hodnotu emisí až o 20 % tzv. nejistoty měření. Většina elektráren toto nevyužívá. Ale v 2017 to využila elektrárna Počerady, která měla limit NOx 200 mg/m3, nicméně naměřené hodnoty NOX na všech čtyřech retrofitovaných kotlích se pohybovaly v rozmezí 230-240 mg/m3. Po uplatnění maximální povolené hodnoty nejistoty měření 20 % se elektrárna dostala na přepočtené hodnoty emisí 190 až 196,55 mg/m3 a tudíž splnila emisní limit 200 mg/m3.

Elektrárny neměly na přizpůsobení novým zákonům dost času. Chtít po nich další investice potom, co splnili směrnici, to není fér.

O dokumentech BREF se jednalo mnoho let, první pracovní verze byla zveřejněna dokonce už v roce 2013. Jednání se účastnili jak představitelé členských států, tak zástupci dotčených průmyslů – i z České republiky. A i když přesné hodnoty a vyšly najevo v roce 2017, už dávno bylo jasné, že limity budou přísnější než směrnice o průmyslových emisích.

Čistější, a tedy i vhodnější technologie existuje a nic nebránilo tomu, aby ji Sev.en využil. Místo toho se ale rozhodl ušetřit a vsadil na to, že dostane výjimku. Rovněž je třeba zmínit, že o pravidelné revizi BREF i jejich závaznosti mluví už směrnice o průmyslových emisích z roku 2010.

Po publikaci dokumentu BREF v Úředním věstníku provozovatelé mají 4 roky na to, aby se přizpůsobili. To je dost dlouhá doba na výběr vhodného dodavatele i povolovací procesy pro přizpůsobení se úrovním spojených s BAT (nejlepší dostupné techniky).

České elektrárny už prošly za posledních 25 let mnoha modernizacemi, další investice do zlepšování ovzduší jsou zbytečné. Problémem je doprava a lokální vytápění.

To je mýtus. Velké zdroje znečištění prošly výraznou modernizací prakticky jen v 90. letech, kdy se do elektráren a dalších provozů montovaly první filtry, které tam do té doby úplně chyběly. Smutné je, že z toho žijí dodnes. Jsme samozřejmě rádi, že severní Čechy už nejsou zahaleny tekutou žlutou mlhou. To ale neznamená, že teď už je vzduch čistý a bezpečný.

Podle limitů doporučených lékaři ze Světové zdravotnické organizace v Česku dýcháme znečištěný vzduch prakticky všichni. Ani daleko mírnější limity podle českého zákona se neplní v oblastech, kde žije většina obyvatel – téměř 60 %. 11 tisíc lidí kvůli znečištění každý rok předčasně zemře.

Hlavní příčiny znečištěného ovzduší jsou tři a všechny souvisejí s pálením fosilních paliv – lokální topeniště, doprava a velké uhelné elektrárny. Ale zatímco topeniště a doprava znečišťují vzduch především lokálně, znečištění z velkých zdrojů se rozprostře po velké ploše. I za hranice, stejně tak jako znečištění z Polska či Německa cestuje k nám.

Znečištění z elektráren proto na první pohled není tolik vidět. Kvůli němu máme zhoršenou kvalitu vzduchu všude v celé republice. Hůře se dýchá i v odlehlých oblastech a chráněných přírodních rezervacích, kde nejezdí auta a kde se netopí dřevem.

Pokud bude elektrárna Chvaletice uzavřena, nezdraží to elektřinu? Kde máte „dopadovou studii?“

Cena elektrické energie se nestanovuje ve Chvaleticích, ale na mezinárodních trzích. Uzavření či neuzavření elektrárny v cenotvorbě nehraje žádnou roli. Do ceny elektřiny se nepromítly dlouhodobé uzavírky elektrárny kvůli požárům a stavebním úpravám. Stejně tak se cena nezmění, pokud bude elektrárna zavřena natrvalo. Dopadovou studii na tak jasnou a jednoduchou věc nemá smysl dělat.

Jak vlastně probíhá řízení o výjimkách? Jsou parametry jasně dané nebo “gumové” a záleží na libovůli úředníků? Kdo to posuzuje a lze se někam odvolat?

Výjimky z nejlepších dostupných technik se udělují podle § 14 odst. 5 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování. Řízení se mohou účastnit dotčené obce a kraje i veřejnost.

Provozovatel vždy musí doložit odborné posouzení, že udělená výjimka nezpůsobí závažné znečištění životního prostředí. Úřad pak zkoumá, zda jsou náklady přiměřené očekávaným výsledkům. Pokud by investice příliš drahá a její účinek zanedbatelný, může úřad povolit výjimku.

Zákon ale nestanoví, jaké náklady jsou a jaké nejsou přiměřené (momentálně je v přípravě metodika MŽP, která by měla celý proces vyjasnit). Výjimka se vždy vydává na dobu určitou, délku této doby zákon nestanovuje.

Kde zjistím další informace?
  • Když budete sledovat naše internetové a facebookové stránky nic podstatného vám neunikne!
  • s jakýmkoliv dotazem nás kontaktujte buď na facebooku na email nechvaletice(zavinac)seznam.cz – obratem vám odpovíme. Rádi doplníme další otázky a odpovědi sem na stránky!
Kdo vás platí?

Zastavme elektrárnu Chvaletice je zapsaný spolek. Jde o aktivní lidi, kteří ve svém volném čase chtějí něco udělat pro životní prostředí (více v sekci „o nás“). Pro letošní rok (2018) se nám podařilo získat grant 25 tisíc korun od a nadace VIA. a 23 tisíc korun od Lush Česká republika.

Samotní členové spolku a sympatizanti/tky se na všech aktivitách podílejí dobrovolně, ve svém volném čase bez nároku na odměnu. Všechny finanční transakce spolku naleznete na transparentním účtu.